Štafetu přebírají ochranáři

Vojenský újezd Brdy se dnem 1. ledna 2016 v souladu se zákonem č. 15/2015 ruší. Místo něho vznikne chráněná krajinná oblast. Vojákům z 13. dělostřeleckého pluku zůstane k výcviku posádkové cvičiště. Dotčené obce v okolí zvětší své území o historické katastry Brd, na nichž bude i nadále hospodařit státní podnik Vojenské lesy a statky.

Taková je stručná charakteristika změn, které jsou výsledkem čtyřletého společného jednání Ministerstva obrany s Ministerstvem životního prostředí, s vedením Středočeského a Plzeňského kraje a s několika desítkami obcí bezprostředně sousedících s Vojenským újezdem Brdy. Z důvodu velkého množství a rozlohy výcvikových prostorů, které byly v minulosti koncipovány na mnohem větší Československou lidovou armádu, i z důvodu spor a zohlednění efektivnosti výcviku jednotek současné Armády České republiky, přistoupilo vedení rezortu k realizaci Koncepce optimalizace vojenských újezdů. V souladu s ní po důkladné analýze a po schválení vládou a Parlamentem ČR došlo ke zmenšení vojenských újezdů Hradiště, Boletice, Libavá a Březina, a ke zrušení Vojenského újezdu Brdy.

Ve znamení Barbory

Ten má v současné době rozlohu více než 260 kilometrů čtverečních a od svého založení v roce 1927 až do konce letošního roku sloužil především jako dělostřelecká střelnice. Na jeho území se nacházejí tři původní dopadové plochy: Jordán, Tok a Brda. Ty byly bezmála devadesát let využívány pro střelby z různých ráží děl, včetně minometů a raketometů. Jordán dlouhá léta zároveň sloužil jako letecká střelnice. Zajímavostí je cvičný pěchotní srub‚ s označením CE-34 pod jeho vrcholem, jenž je připomínkou prvorepublikového opevnění našeho pohraničí. Ten brdský je slavný tím, že si zahrál ve známém českém filmu Obecná škola. Na Jordáně se v roce 1930 také konaly první střelby z děl za účasti prezidenta T. G. Masaryka, který od samotného počátku preferoval Brdy coby nejvhodnější lokalitu pro výcvik dělostřelců. Nejaktivnějším odpůrcům projektu brdské střelnice z řad laické i odborné veřejnosti tehdy před jejím založením na konci roku 1925 vzkázal: „K obraně státu nutně potřebujeme vycvičeného vojska a k výcviku nemáme místa vhodnějšího, krása Brd by nám nebyla nic platná, kdybychom ztratili svobodu.“

Trilobit ve znaku Jinců

Po všech obavách z devastace brdské přírody a poklesu hladiny spodních vod vlivem odlesnění cílových ploch se stal pravý opak. Dnes jsou Brdy nejzachovalejší lokalitou české kotliny a staly se domovem řady chráněných rostlin a živočichů i nalezištěm trilobitů. Nejznámější z nich našel svoje místo i ve znaku městyse Jince. Brdy mají obrovský význam
i pro obce v podhůří jako zásobárna pitné vody, které začíná být všeobecně nedostatek.

Obce se obávají, že by mohly vlivem neuvážených developerských zásahů do krajiny přijít
o svoje zdroje vody, přírodní bohatství s cennými lesními porosty, loukami, mokřady, vřesovišti a desítkami potoků. I proto je pro občany, a to nejen z tohoto regionu, tak důležitá ochrana přírody formou chráněné krajinné oblasti. Tu schválila vláda svým nařízením ze dne 12. října 2015 na území současného vojenského újezdu a na území několika brdských přírodních parků o rozloze 330 kilometrů čtverečních. Dalším krokem k zachování brdské přírody bylo rozhodnutí řady zastupitelstev obcí o vydání stavební uzávěry na svých nově převzatých katastrech. V těchto lokalitách naopak společně podporují zřízení nových turistických i cyklistických tras, jejichž značení by měla od 1. ledna 2016 provádět Správa CHKO ve spolupráci se Svazem českých turistů. „Ta má sídlit v Příbrami a s technickými pracovišti se počítá ve Spáleném Poříčí a v Jincích v budově končícího újezdního úřadu,“ upřesňuje jeho přednosta podplukovník Petr Šorm.

Brda je výjimkou

Zklamáním pro některé milovníky Brd může být, že nejvyšší brdský vrchol Tok s nadmořskou výškou 865 metrů, o tři metry nižší Praha, nebo již zmíněný Jordán, zůstanou návštěvníkům i nadále zapovězeny. Jsou totiž uprostřed cílových ploch, kde se musí dodržovat přísná bezpečnostní opatření. Zmíněná území budou i do budoucna v pásmu 1. zóny CHKO s přísným zákazem vstupu. Ostatní oblasti brdské vrchoviny by měly do roku 2017 projít pyrotechnickou očistou, aby byly pro veřejnost bezpečné. Výjimkou je cílová plocha Brda, kde se nachází vševojsková střelnice. Ta bude po zrušení vojenského újezdu největší částí takzvaného posádkového cvičiště. Střelnice bude vojákům z 13. dělostřeleckého pluku sloužit k výcviku a ke střelbám lafetovaných kulometů a ke sladění systému střelby a řízení palby na střelnici CP 34. Tento prostor umožňuje i střelbu ze všech druhů pěchotních zbraní, házení ručních granátů, včetně trhání ženijní, a likvidaci dělostřelecké munice. Součástí cvičiště bude i pěchotní střelnice ve Velcí a pistolová střelnice v Jincích. Nad brdskou „dopadovou“ se do nadmořské výšky 721 metrů zvedají Hřebeny, kde jsou pozorovatelny, které jsou využívány k řízení a vyhodnocování střeleb. Z pozorovatelen se nabízí působivý výhled na značnou část středních Brd.

Loučení s Grady

Na Brdě se v říjnu 2010 konaly i poslední střelby ze 122mm raketometů vz. 70 (Grad). Tehdy bylo vystřeleno 300 raket. Na konci roku byly tyto zbraňové systémy vyřazeny z výzbroje Armády České republiky. Jen několik metrů od palebných postavení zmíněných raketometů se nacházejí pozůstatky betonových terčů ve tvaru válce, na nichž byla v roce 1935 testována odolnost betonu pro stavbu pohraničního opevnění. Beton testovali i Němci v době druhé světové války. Ti v roce 1940 v době protektorátu rozšířili vojenskou střelnici o území 11 obcí – Přední a Zadní Záběhlá, Padrť, Kolvín, Skořice, Příkosice, Hořice, Vísky, Trokavec, Štítov a Myť. Domy v zabraných obcích ponechali a po skončení války se původní obyvatelé mohli vrátit do svých domovů. Po roce 1945 se střelnice v Brdech začala opět využívat jako před válkou. Na základě dekretu prezidenta Beneše byl zkonfiskován velkostatek Hořovice, jehož lesy se staly součástí střelnice Brdy, a například zřícenina hradu Valdek se stala součástí vojenského újezdu. V roce 1950 byl zřízen usnesením vlády na území střelnice Brdy Vojenský újezd Brdy a o dva roky později bylo rozhodnuto o rozšíření vojenského újezdu o území obcí Velcí, Hrachoviště, Přední a Zadní Záběhlá, Padrť a Kolvín. Většina objektů byla srovnána se zemí. Vojenský újezd Brdy svůj účel, pro který byl ve dvacátých letech vytvořen v podobě dělostřelecké střelnice, naplnil přesně podle Masarykových slov. Tři generace vojáků se tu učili ovládat zbraně a techniku a připravovat se k obraně vlasti. Navíc příroda a zdroje vody, o něž se naši předkové tak obávali, žádnou újmu neutrpěly a lidé je mohou využívat i v současné době.

A fakta

Vojenský újezdy Brdy se rozkládá na území Brdské vrchoviny. Rozloha újezdu je 26 009 hektarů. Vznikl v roce 1927. Jeho nejvyšším vrcholem je Tok, 865 metrů n. m. Nachází se na něm dvacet osm vodních toků a třicet nádrží a rybníků. Žije zde řada chráněných živočichů. Za všechny jmenujme například kuňku zlatobřichou, rákosníka velkého a raka kamenáče. Vládcem brdských hor je duch Fabián.

Zdroj: A report 12/2015.