Opět velkou ráží

„K boji“, velí důstojník v oranžové vestě a příslušník jednotky vybíhá se schránkou munice. Dostává se po bočním pancíři na obrněné vozidlo, mizí po ramena v poklopu a nasazuje si atypickou přilbu, určenou pro některé specialisty. Nasazuje schránku na lafetu a zakládá na skluzavku kulometu pás s náboji. Následují dunivé výstřely, nábojnice a pás padají na zem.

 „Zásah“ volá pozorovatel, který sleduje cíle. Další vojáci se zabývají přípravou záložní zbraně a plněním pásů municí.

Střílí baterie STA, u níž by mnozí nějaké střílení ani nečekali. Jedná se totiž o operátory elektronických systémů, především průzkumného a pozorovacího (teleskopického) kompletu Sněžka a radiolokátoru ARTHUR. Cvičení navazovalo na obdobný úkol z 21. října. Velení útvaru rozhodlo, že střelbu z velkorážních kulometů DŠKM ráže 12,7 mm, které jsou lafetované na samohybných kanónových houfnicích vzor 77, sněžkách i některé další technice 13. dělostřelecké brigády z Jinec, si procvičí další střelci.

Uvedené kulomety slouží nejen jako protiletadlové zbraně k obraně proti vrtulníkům a pomalejším bitevním letounům, ale rovněž k ničení pozemních cílů. Z tohoto hlediska mají nezastupitelnou úlohu i v rámci konfliktů nízké intenzity, které se často odehrávají ve městech nebo hornatém terénu. Střelci z DŠKM brání vozidla i vojáky před častými útoky z horních pater nebo střech domů či z úkrytů na svazích. Jejich zbraň má sice z určitého hlediska už historickou hodnotu, avšak disponuje drtivou ničivou silou. Dokáže prostřelit pancéřování většiny obrněných vozidel s výjimkou tanků, stejně jako ničit různé stavby a polní opevnění.

Cvičení řídil poručík Radek Vítek, který má praxi ze zahraničních misí. Navíc se evidentně drží zásady, že velitel má jít příkladem. Neváhal osobně kontrolovat každý dílčí problém, osobně se podílel na odstraňování závad a předvedl i svoje střelecké schopnosti.

Střelcům se dařilo zasahovat cíle, ale docházelo k občasným závadám. Hlavním důvodem byla pravděpodobně munice, která pocházela z roku 1955 a její prachová náplň byla ještě o dva roky starší. I při ideálním skladování nelze zabránit chemickým změnám. To samozřejmě ovlivňovalo chod automatiky kulometů. Rovněž některé díly DŠKM nesloužily moc „uvědoměle“, protože pamatují megalomanské zbrojení padesátých let minulého století, kdy se na kvalitu moc nehledělo. Životnost pěchotních zbraní se tehdy, pro případ války, počítala v minutách. Velitelé i střelci tedy museli občas opravovat drobné závady, což mohlo u některých vytvářet stres vpravdě bojový. Přesto pozorovatel nejčastěji hlásil „zásah“.

Popis foto:

1. páskování nábojů
2. příprava kulometu
3. poslední pokyny před střelbou
4. střelec
5. střelba z kulometu
6. střelba z kulometu
7. kontrola úspěšnosti střelby
8. střelba z kulometu
9. střelba z kulometu
10. střelba z kulometu
11. průzkumný a pozorovací komplet Sněžka

Zdroj: Martin Koller, Radko Janata